Tesáky
Tesák je chladná zbraň sloužící k sekání a bodání a později také jako ženijní a tesařský nástroj. První tesáky se v naší zemi objevily ve 14. století a v cizině je nazývali dusack nebo česká šavle, a tak je možné, že tesák má u nás své domovské právo. Délka čepelí tesáků byla kolem 50 cm a šířka 4,5 - 7 cm. Rukojeti kopírovaly rukojeti mečů nebo nožů, ale existují i tesáky kované vcelku s rapem přecházejícím v jednoduchý oblouk stočený zpět k čepeli. Je to tesák českého typu dusak vyráběný v 1. polovině 16. století.
Lovecký tesák
První tesáky používala středověká jízda i pěchota v boji především jako sečnou zbraň. Až později se stal tesák zbraní používanou především k lovu. Nejvíce zdobené tesáky vyráběli mistři zbrojíři v 17. a 18. století. Rukojeti a příčky odlité z kovu v jednom kuse často měly plastickou výzdobu, představující lovecké scény. Také pochvy tesáků byly bohatě zdobené. Někdy kromě tesáku pochva obsahovala dva a více malých nožů, určených ke stahování kůže a porcování ulovené zvěře. V dnešní době dochází k částečné renesanci tesáků a toho využívají malí výrobci, kteří vyrábí více či méně povedené kopie tesáků z konce 18. a začátku 19. století.
Lovecký tesák
V 2. polovině 17. století začali jako první v rakouské armádě nosit tesáky dělostřelci. Vzhled jejich zbraní nebyl určen předpisem. V 2. polovině 18. století začaly tesáky používat dělostřelecké a ženijní složky většiny evropských armád. Rukojeti těchto zbraní byly většinou odlévány vcelku spolu se záštitou z mosazi nebo bronzu. V rakouské armádě byly první vzorové tesáky zaváděny zkušebně od roku 1847. Od roku 1853 už je měli ženisté, pionýři, tesaři některých pěchotních jednotek a v dalších letech tesáky dostalo vozatajstvo, zdravotníci a posluchači některých vojenských škol. Tesáky přestali vojáci používat po 1. světové válce.
Poštovné zdarma při objednávce nad 3.000,-
Texty použité na tomto serveru jsou chráněny autorským zákonem. Jejich další šíření je bez souhlasu autora zakázané.